Od stvoření k Darwinovi a zpět

Pokud si vzpomínám, na můj dotaz, kdo že je ten Bůh co bydlí v kostele, se mi od prababičky dostalo kusé odpovědi, že Bůh stvořil Adama a Evu, první lidi. To mi tenkrát stačilo, víc detailů jsem nepožadoval. Ze školy jsem později vyšel vybavenTeorií o evoluci člověka s jasnou vývojovou řadou Homo habilis > Homo erektus  >Homo neanderthalensis > Homo sapiens > Homo sapiens sapiens a tedy jako nekompromisní zastánce Darwinovy teorie, opovrhujíc  těmi prosťáčky, kteří snad ještě věří pohádkám o stvoření.

Postupem času však vyšlo najevo, že kosterní pozůstatky lidské vývojové řady buď vůbec neexistují, nebo pouze v řádech kusů. Tento atypický deficit kosterních nálezů, spolu s otázkou extrémně špatného řešení lidských kyčelních kloubů a záhadou ztráty srsti adresovala, víceméně komplexně, takzvaná Teorie vodní opice. I když jsem osobně  dost pochyboval, že pobyt ve vodě způsobil ztrátu srsti, vyloučit se to nedalo.  

Pokrok nastal, když se ukázalo, že s šimpanzem máme 99% společné DNA, že lidské geny mají také všichni obratlovci, stejně jako bezobratlí, rostliny, houby a dokonce i kvasinky, že u nichž plní tytéž funkce a že veškerá pozemská DNK má společný zdroj, což vědcům umožnilo rekonstruovat postup vývojového procesu.

Poprvé v /známé/ historii lidstva bylo možné vysledovat, jak se, z původně jednoduchých, vyvíjely geneticky stále komplexnější organizmy, které v každé etapě adoptovaly geny nižších životních forem a vytvářely tak stále komplexnější a vyšší životní formy.

Bohužel, na této křivce evoluční linie, obsažené v lidském i ostatních analyzovaných genomech, vědci narazili na cosi nepochopitelného, skutečnost, že lidský genom obsahuje 223 genů, které na žebříčku genetické evoluce nemají žádné předchůdce.

V průběhu celého evolučního vývoje, od baktérií k bezobratlým /kvasinky, červi a mouchy/ přes obratlovce /savce, lidoopi/ až k modernímu člověku, těchto 223 "cizích" genů zcela chybí.

Je-li genom člověka tvořen 30.000 geny a genetický rozdíl mezi člověkem a šimpanzem je méně než jedno procento, tak tento rozdíl tvoří méně než 300 genů a našich 223 "cizích" genů, tedy představuje většinu rozdílu mezi námi a šimpanzem.

Vznik člověka se v této fázi poznání nemilosrdně vzdaluje Teorii o evoluci člověka a blíží se tomu co nazýváme genetická manipulace (stvoření). 

Ranou z milosti, pro ubohou Teorii o evoluci člověka, je pak /imho/ zjištění, že zatím co lidoopi (šimpanzi, gorily i orangutani) mají dědičnou informaci rozdělenou do 48 párů zvaných chromozomy, člověk má chromozomů náhle jen 46.

Poslední, spíše symbolický, pokus o udržení  status quo darwinismu, byl /je/ Neodarwinismus, teorie založená na předpokladu, že náhodná mutace spolu s přirozeným výběrem vyprodukuje nový druh na výší úrovni. Přesto, že darwinismus /obecně/ má mnoho problémů, důvod, proč tato teorie stále přežívá, není to, že byla dokázána pozorováním, nebo že se její pravdivost dá dokázat z logicky sestavených důkazů, ale proto, že její jediná alternativa je obtížně akceptovatelná. 

Mýty patří k nejstaršímu dědictví našich předků, které se nám dochovalo. Nejstarší a nejrozšířenější mýty jsou právě ty, které popisují stvoření a uspořádání světa, stvoření člověka a vznik civilizace. Přesto, že právě to byla právě mytologie, která poskytla rámec náboženství či filosofii, vzdělaní lidé dnešní doby mají stále sklon blahovolně přehlížet mytologii s tím, že se jedna pouze o symbolický výklad světa, nikoliv o racionální popis konkrétní lidské zkušenosti. Pokud tak učiníme, můžeme přehlédnout důležité informace, které můžou vrhnout světlo na rozsáhlé /a zapomenuté/ období, předcházející krátkému úseku zdokumentované lidské historie. 

Homo nascitur ad laborem et avis ad volatum - Člověk je stvořen k práci, pták k létání.

Pokud o mýtu uvažujeme jako o záznamu konkrétní reálné zkušenosti či zážitku je třeba si uvědomit, že tehdejší lidé znali pouze výrazy z běžného života, například člověk, oheň, zvíře, zem. Technický slovník jim samozřejmě zcela chyběl, protože nic podobného stroji neznali a je pochopitelné, že z jejich pohledu mohl být stroj pouze zvíře. Ze stejného důvodu později původní obyvatelé severní Ameriky pojmenovali parní lokomotivu železný či ohnivý kůň. A není náhodou, že i v dnešních dnech používají izolované kmeny v Brazílii pro označení letadla výraz hromový pták. 

Nejstarším a nejrozšířenějším mýtem, který lze nalézt téměř v každé lidské kultuře, je mýt o stvoření člověka. Přesto, že se často předával pouze ústně a existuje proto v mnoha variantách, odkazuje na totožnou událost, po které byl pojmenován a to "stvoření" nikoliv vznik člověka (lidstva).  

Moderní terminologie používá jako synonymum pro "stvoření" výraz "inteligentní design". Teorie inteligentního designu zatím není akceptována širokou vědeckou komunitou, což je vzhledem k jejím důsledkům pochopitelné : )  

Navzdory tomu si troufám predikovat, že potvrzení inteligentního designu lidské DNA lze očekávat v horizontu pěti let, a to pravděpodobněji od informatiků či matematiků, než od biologů.

Reakce lidstva tváří v tvář důkazu o svém umělém původu, je možná klíčovým faktorem našeho dalšího vývoje. Posledním zkouškou, kterou musíme podstoupit sami, ten "obrovský skok lidstva", které musí dohonit "malý krok člověka".